|
|
Ovlivňování mezinárodních vztahů v Jihočínském moři na základě čínské potravinové politiky
Vnouček, Jeroným ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Oblast Jihočínského moře je významným prostorem mezinárodního dění. V této oblasti se promítají napjaté vztahy Číny a okolních států sdílející dané moře a Spojených států. Velká pozornost je v rámci mezinárodně-politické diskuse namířena například k otázce Tchaj-wanu, nalezištím nerostných surovin a mezinárodního obchodu. Nepříliš je však brán zřetel na důležitost mořských lovišť pro expanzivní jednání Číny, na což se tato práce zaměřuje. Tato práce se zabývá otázkou, "Jak ovlivňuje čínská potravinová bezpečnost mezinárodní vztahy v Jihočínském moři?" Využití přístupu neo-malthusiánské teorie umožňuje sledovat potravinové nároky čínské populace v kontextu potravinové bezpečnosti ovlivněné degradujícím životním prostředím. S využitím analýzy a následné syntézy jsou zkoumány zdroje a informace týkající se potravin a mezinárodních vztahů. Z práce vychází výsledky naznačující, že je Čína dlouhodobě potravinově nesoběstačná a její přísun proteinů je silně ovlivněn dovozem proteinu, rybařením a akvakulturní produkcí ryb. Potravinová a obzvláště rybí produkce je však silně ovlivněna zhoršujícím se životním prostředím. Pro uspokojení svých potřeb tak Čína volí kroky, které v regionu porušují konvencí OSN vymezené exkluzivní ekonomické zóny jiných států, a unilaterálně prosazuje své vymezení regionu.
|
|
| |
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
The (New) Security Dilemma: Impact of technological innovation on the security dilemma
Kadre, Sudhanshu ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Šenk, Michal (oponent)
Přetrvávající koncept bezpečnostního dilematu viděný optikou technologické revoluce v informační bezpečnosti poskytuje jiné vnímání než tradiční verze dilematu. Pohybem od zjevných k vnímaným hrozbám došlo k nárůstu skrytého strachu a nejistoty mezi státními aktéry v anarchickém systému. Tato práce má za cíl studovat vliv pokroku v informačních a komunitních technologiích, zejména v kybernetické bezpečnosti, na vnímání bezpečnostního dilematu. Analýzou základů teorie informační bezpečnosti a současně zkoumáním prostředí kybernetických hrozeb pomocí případových studií kybernetických útoků a kybernetické diplomacie práce zdůrazňuje relevanci bezpečnostního dilematu v kyberprostoru.
|
|
|
A model of two-level politics: the case of I.R. Iran's nuclear program
Habibpour Moghaddam, Ehsan ; Tesař, Jakub (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tento výzkum se zabývá prozkoumáním složité dynamiky ve strategiích zahraniční politiky mezi Spojenými státy a Íránskou islámskou republikou (IR), s hlavním zaměřením na íránský jaderný program. Základem této studie je rámec teorie her, který pomáhá objasnit složité vzájemné působení mezi mezinárodní diplomacií, domácími politickými silami a mechanismy strategického rozhodování. Po chronologickém přezkoumání jaderné problematiky, od jejích počátků až po probíhající jednání, tato studie představuje několik modelů. Ty jsou postaveny na teoretických pilířích, položených prací De Mesquita (2010) na modelování jaderné kontroverze IR a USA a Putnamovou (1988) analýzou vzájemného působení domácí a mezinárodní politiky. Tyto modely zachycují dva významné prvky: 1) značný vliv domácí politiky obou zemí na výsledky zahraniční politiky a 2) jak se změny v každém vlivném parametru v modelu odrážejí ve výsledku hry. Studie zdůrazňuje kritický vliv dynamiky faktorů (jako je potenciál pro vojenskou akci, vnímaný výkon hráčů a domácí politické tlaky) na strategie vyjednání každé země a na potenciální výsledky v rámci struktury hry. Navíc tato studie poskytuje vhled do toho, jak se současný patový stav v jednáních o jaderných zbraní v kontextu návratu zemí k íránské jaderné dohodě odvíjel, s důrazem na klíčové...
|
|
|
Economic prospects of Kyrgyzstan from a geopolitical perspective
Loboda, Aleksandra ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
This thesis will analyze the economic and political prospects of Kyrgyzstan based on the geopolitics of the country. This thesis will provide data on Kyrgyzstan's political, economic, and diplomatic relations over the past thirty years with the following countries: Kazakhstan, Uzbekistan, China, Russia, and the United States. Imports and exports between the countries will also be provided and analyzed in the second half of the paper. Using the method of comparing qualitative and quantitative data, conclusions will be drawn as to which direction Kyrgyzstan should take as a small developing country. It is not about minute-by-minute actions, but rather long-term actions that will have a tremendous weight on the economic development of the country in the future. The paper essentially comes to the conclusion that the best development for Kyrgyzstan will be if the country manages to reduce its dependence on Russia and explore other trade routes and other trade partners.
|
|
|
Vliv brazilských prezidentů na mezinárodní vztahy v regionu po roce 1945.
Navara, Jáchym ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Obsahem této práce je deskriptivní analýza, zabývající se vlivem brazilských prezidentů na mezinárodní politiku v rámci regionu po roce 1945. Na základě dostupných zdrojů se prezentuje cíl této práce - představit to, jak se měnil vliv brazilské hlavy státu a zhodnocení závěrů hypotézy, podle které demokratizace a globalizace umožnily brazilským prezidentům výrazněji ovlivňovat region. V potaz je bráno i postavení brazilské hlavy státu vztahem k ústavě Brazílie a také další vnitropolitické faktory, které jsou představeny v rámci analýzy charakterů a přístupů k regionální politice jednotlivých prezidentů. Cílem tohoto projektu je představit souhrn role jednotlivých představitelů Brazílie v prezidentském úřadu v regionu po Druhé světové válce tak, aby mohl sloužit jako základ dalšímu detailnějšímu výzkumu a který by mohl využít psychologické postupy k přesnějšímu a detailnějšímu zhodnocení a vlivu a zformování představy o něm.
|
|
| |
|
| |
|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
host ::
RSS.